|
|
Representation in International Organizations: Size and Composition of National Delegations
Vlček, Václav ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent) ; Sommerer, Thomas (oponent)
V obecné rovině v mezinárodní politice a mezinárodních organizacích rozhodují státy a jejich vlády. Ty jsou však zastoupeny konkrétními lidmi. Kolik jich je a o koho se ve skutečnosti jedná? Tato disertační práce se zabývá fenoménem reprezentace států v mezinárodních organizacích. Konkrétně pak studuje velikost a složení národních delegací, jež členské země posílají k plenárním shromáždění mezinárodních organizací. Z teoretického hlediska práce staví na racionalistických předpokladech a testuje v oboru etablovaná teoretická vysvětlení. Jako příčiny odlišných velikostí předpokládá: 1) odlišnou institucionální moc, 2) rozdílné ekonomické zdroje, 3) různou intenzitu národních zájmů, 4) odlišnou efektivitu státních aparátů a 5) různou povahu domácích politických režimů. Rozdílné složení delegací pak teoretický rámec vysvětluje 1) různou intenzitu národních zájmů, 2) odlišnou efektivitou státních aparátů a 3) rozdílnou povahou domácích politických režimů. Po metodologické stránce práce statisticky analyzuje unikátní kvantitativní dataset, který pokrývá velikost národních delegací napříč sedmnácti mezinárodními organizacemi a Valné shromáždění OSN od roku 1993 do roku 2016. Složení národních delegací je pak operacionalizováno pro Valná shromáždění OSN v letech 1995, 2005 a 2015. Kvantitativní dataset je...
|
|
|
Úloha generálního tajemníka v Organizaci spojených národů
Ouzká, Tereza ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Faix, Martin (oponent)
Cílem této rigorózní práce s názvem Úloha generálního tajemníka v Organizaci spojených národů bylo zodpovědět otázky jaká je úloha generálního tajemníka v rámci Organizace spojených národů a jak byla funkce generálního tajemníka postupem času proměňována. Práci zahajuje kapitola zabývající se vývojem od Společnosti národů k dnešní podobě Organizace spojených národů s důrazem na roli generálního tajemníka. Následují kapitoly obsahující výčet pravomocí generálního tajemníka vůči vybraným orgánům OSN a reformního úsilí jednotlivých generálních tajemníků. Práce dále obsahuje sekce pojednávající o diplomatické roli generálního tajemníka v mezinárodním prostředí a jeho vztahu s nestátními aktéry a soukromým sektorem. Text je proložen příklady ilustrujícími dílčí úspěchy i selhání jednotlivých představitelů generálního tajemníka v konkrétních situacích. Z práce je dále patrné prohlubování pravomocí generálního tajemníka jednotlivými představiteli této funkce. Předkládaný text dokládá, že generální tajemník hraje v nynější globalizované společnosti důležitou roli, ale zároveň poukazuje na skutečnost, že jeho post je mnohdy marginalizován ostatními orgány Organizace spojených národů.
|
|
|
Projednávání amerických sankcí proti Kubě na půdě Valného shromáždění OSN
Šplíchalová, Eva ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Machoň, Miloslav (oponent)
Nejdéle trvající sankční režim byl Spojenými státy uvalen na Kubu v roce 1960 jako výsledek napjatých vztahů v předchozích letech. Jednotlivé administrativy USA modifikovaly podobu sankčního režimu v závislosti na postoji, který ke kubánské otázce zaujímaly. Nejvyšší orgán OSN, Valné shromáždění, přijímá sice právně nezávazné, ale politicky významné rezoluce. Rezoluce odsuzující sankční režim USA je každoročně přijímána od roku 1992. Diskuze o změnách sankčního režimu ve Valném shromáždění je známkou reflexe aktuálního dění a nestrnulosti procesu přijímání rezoluce. Cílem práce je zjistit, zda byly změny sankčního režimu zmíněny v rámci diskuzí o přijetí rezolucí. Výsledkem této analýzy byla prokázána reflexe událostí v proslovech vyslanců. Míra, s jakou byly události zmiňovány, se odvíjí od toho, zda se jednalo o pozitivní či negativní krok směrem k uvolnění embarga a také o jak důležitou událost šlo.
|
host ::
RSS.